Geologie

Kocbeřský kamenolom leží ve východních Čechách v královehradeckém kraji. Křemenný pískovec, který se zde těží patří stratigraficky k svrchnokřídovým pískovcům ( cenoman, perucko-korycanské souvrství, korycanské vrstvy ) české křídové pánve, resp. labské faciální oblasti této geologické jednotky. Podloží svrchnokřídových sedimentů tvoří permské sedimenty.

V kamenolomu je těžen jemnozrnný až středně zrnitý křemenný pískovec šedobílých až nažloutlých barev. Z petrografického rozboru i z dříve provedených chemických analýz vyplývá, že se jedná o pískovce s velkým obsahem křemene.

Mocnost využitelné suroviny se pohybuje v rozmezí 10-12 m a vytěžitelné množství pískovce je odhadováno na téměř 360 000 m3. Lom je roztěžen ve třech etážích.

Lom Kocbeře patří do oblasti výskytu velmi kvalitních pískovců v širším okolí Dvora Králové nad Labem, známých pod jménem královedvorský pískovec. Počátky těžby pískovce v této oblasti nejsou doloženy. Velkého rozmachu dosáhla těžba v baroku, zejména zásluhou rozsáhlých stavebních aktivit hraběte Šporka a činnosti sochaře Matýáše Bernarda Brauna, který z tohoto typu pískovce vytvořil mimo jiné známý soubor soch Betlém. Kámen byl dále použit na stavbu Národního muzea, paláce Adria, ministerstvo železnic i při novodobé dostavbě chrámu sv. Víta.